Promiň…promiň malá statečná Beruško…znovu se ti omlouvám za nás lidi….
Odpusť, že jsi musela žít roky na ulici, sama….. odpusť, že jsi nikdy nepoznala domov….odpusť, že se ti zkazily zoubky tak, že tě to muselo strašně bolet a nikdo ti nepomohl….
Promiň, že ti začaly selhávat ledviny a nikdo s tebou nedojel k lékaři…..
Promiň, že se ti stalo to, co se ti stalo, protože já to nevím, jestli tě porazilo auto, někdo tě nakopl nebo proč jsi měla zhmožděné plíce, pochroumanou nožičku….
Promiň, že jsem musela dnes rozhodnout o tom, že už musíš jít….promiň ale nemohla jsem tě tady již nechat trpět….věř mi, že každé takové rozhodnutí si v sobě navždy nesu….
Vyřiď za duhovým mostem všem kočičkám, co už tam čekají, že na ně myslím….
Buď tam šťastná a odpusť, že jsem neuměla pomoci….
Nikdy na tebe nezapomenu, věř mi….malá statečná Beruško….
