Do Strašeckého depozita pro kočky byla přijata vysoce březí kočička z Plzeňska, která dostala jméno Luciannka.
Objevila se v malé vesničce, kde se zabydlela u autobusové zastávky. Místní lidé jí tam postavili boudičku a pravidelně ji krmili. Když si ale všimli, že se jí začíná výrazně zvětšovat bříško a je jasné, že porod bude brzy na světě, domluvili jsme se na jejím převozu k nám do útulku.
Než jsem se ale vůbec stihla dostat k tomu, abych oznámila její přijetí, protože poslední dobou máme tady pořád nějaké fofry, Luciannka začala rodit. Porod byl poměrně dlouhý. Včera ráno přivedla na svět dva zrzavobílé chlapečky. Jeden dostal jméno Luky a druhý Loki.
Potom se ale Luciannka začala tvářit, jako by už bylo po všem. Šla se najíst, přišla se pomazlit, starala se o koťátka a chovala se úplně klidně. Přesto jsem byla pořád trochu na trní, protože se mi zdálo, že má bříško stále poměrně velké. Samozřejmě se může stát, že kočička porodí jen dvě koťátka, ale něco mi říkalo, že by tam ještě někdo mohl být.
A opravdu. Večer, než jsem šla spát, jsem Luciannku šla ještě zkontrolovat a zrovna rodila třetí koťátko. Narodila se černobílá holčička, která dostala jméno Leontýnka.
Luciannka je velmi hodná a milá kočička a jsem moc ráda, že nemusela rodit sama někde venku a starat se o koťátka v těžkých podmínkách. Zvlášť jeden z chlapečků by to venku možná vůbec nezvládl. Po porodu byl totiž téměř nehybný a studený. Musela jsem ho pomoci zahřát a jemně jsem ho masírovala, až se začal znovu hýbat a zavolal na maminku. Myslím, že venku by to mohlo dopadnout špatně – ale kdo ví…
Teď se Luciannka o svá koťátka krásně stará a všichni společně odpočívají. Držte jim prosím palce, aby všechno probíhalo tak dobře, jako doposud.
