Když k nám do útulku Strašecké depozitum pro kočky vloni přišla zrzavobílá Hélinka, byla to teprve čtyřměsíční, vystrašená kočičí holčička. Brzy odjela do nového domova. Od začátku byla trochu plašší a potřebovala více času, aby si na nové prostředí zvykla. Bohužel se z nového domova vrátila už po krátké době – dřív, než měla šanci si opravdu zvyknout a získat důvěru. 
Věřím, že kdyby dostala potřebný čas a trpělivost, stala by se z ní mazlivá a vrnivá kočička. V útulku je sice v bezpečí a má se dobře, ale přece jen – útulek není skutečný domov. 
Moc si přeji, aby se na Héliňku usmálo opravdové štěstí a našla trvalý domov, kde ji budou milovat takovou, jaká je. 
