Tak máme nový příjem.
No, on to zase tak úplně nový příjem není…. Kocourek Ivánek byl u nás ve Strašeckém depozitu pro kočky dosud jen na návštěvě……
Kousek od depozita žila moc hodná stará paní se svým pánem. Oba se celý život starali o kočičky. Paní velice špatně chodila ale dokud to šlo, přijeli společně s pánem a paní o berlích šla mezi kočičky do pokojů a chvíli jen tak mezi nimi poseděla a pohladila….. Vždycky přivezla dárky a korunky pro kočičky a i když jsem se s ní pokaždé přetahovala, vždycky nechala pro kočičky i nějaké korunky.
Pak jednou volala a o něco mě poprosila. Musela do nemocnice, protože se zdravíčko zhoršilo a ona se již nedokázala doma sama o sebe postarat a pán už na tom také nebyl dobře. Měla strach o kocourka Ivánka, kterého na zahradě krmila a který šel jen občas blízko k ní, občas se i nechal pohladit, jinak se všech lidí bál. A ona měla strach, co s Ivánkem bude, když ona bude v nemocnici. Tak jsem jí slíbila, že Ivánka pohlídám a vezmu si ho sem do útulku…… A řekla, že až se vrátí, tak jí kocourka zase přivezu….Po nějaké době jsem od ní dostala zprávu, že pán zemřel. A nyní i ona odešla do nebe….. Určitě kočičího a za duhový most, protože kočky milovala…. Ivánek už nemá, kam by se vrátil… Samozřejmě zůstává tady, má už tady svoje kočičí kamarády i když se mnou se zatím nekamarádí. Měl prostě rád svoji paničku a já doufám, že jednou budeme kámoši. 


